María Dolores Dzul Barboza
Suemi de Jesús Segovia Carrillo
Le tuukulo’oba’a ku ya’alal relativas tumeen yaan ka’ap’éel péeksil ku mul meyajo’ob, chéen ba’ale ma’ ka’ap’éel ba’al táan u meentali’, chéen juntúul máax meentik, yéetel jump’éel u súutukil.
Le yáax péeksilo’ je’el u páajtal u ya’ala’al: verbo principal yéetel le ka’a péeksilo’ verbo secundario ti’ le uláak’o’.
Yaan tuukule’ ku ya’alik Ba’ax tia’al (De propósito) yéetel Bix (De manera) u yúuchul jump’éel ba’al.
a) Ba’ax tia’al (De propósito).- Ti’ le tuukula’ le yáax péeksilo’ wa verbo principal, u nooy, u chulu’ulil wa chuun le tuukulo’, ku taal ti’ péeksil péekbal. Je’el bix: bin, taal, na’akal, éemel, jóok’ol, okol, k’uchul,luk’ul, líik’il, lúubul.
Ts’o’kol, káajal, chúunul yéetel léekel kex péesilo’ob péekbal ma’ jach u ch’aik u tuukul Relativoi’.
Le péeksil ka’a péepsilo’ utia’al u chúukbesik le tuukulo’, le beetike’,je’e ba’axak péeksil je’el u páajtal ts’aike’. Ba’le’ ma’ tu bisik súutukil, mix máax meentik, tumeen ku múul meyaj yéetel le yáaxo’.
E’esajilo’ob ti’ Ba’ax tia’al (De propósito).
b) Bix (De manera).- Te’ tukuula’ laylie’ ka’ap’éel péeksil ku mul meyaji’. Le yáax péeksilo’ wa verbo principal, u nooy, u chulu’ulil wa chuun le tuukulo’, ku taal ti’ péeksil péekbal, le ka’a jáatso’ yaan teene’ ku beeta’al yéetel u moots t’aanil, moots péeksil posicional, adverbio wa ula’ak’ jejeláas péeksiloób. Ma’ tech xan u bisik súutukil, mix máax meentik, tumeen ku múul meyaj yéetel le yáaxo’ chéen ba’ale’ k’a’abet u bisik jump’éel t’aan (il) tu paachil, leti’ sutik bix (de manera) u beeta’al.
E’esajilo’ob ti’ Bix (De manera) u beta’al
No hay comentarios.:
Publicar un comentario