viernes, 16 de julio de 2010

Oraciones relativas
 María Dolores Dzul Barboza
 Suemi de Jesús Segovia Carrillo

Le tuukulo’oba’a ku ya’alal relativas tumeen yaan ka’ap’éel péeksil ku mul meyajo’ob, chéen ba’ale ma’ ka’ap’éel ba’al táan u meentali’, chéen juntúul máax meentik, yéetel jump’éel u súutukil.

Le yáax péeksilo’ je’el u páajtal u ya’ala’al: verbo principal yéetel le ka’a péeksilo’ verbo secundario ti’ le uláak’o’.

Yaan tuukule’ ku ya’alik Ba’ax tia’al (De propósito) yéetel Bix (De manera) u yúuchul jump’éel ba’al.

a) Ba’ax tia’al (De propósito).- Ti’ le tuukula’ le yáax péeksilo’ wa verbo principal, u nooy, u chulu’ulil wa chuun le tuukulo’, ku taal ti’ péeksil péekbal. Je’el bix: bin, taal, na’akal, éemel, jóok’ol, okol, k’uchul,luk’ul, líik’il, lúubul.

Ts’o’kol, káajal, chúunul yéetel léekel kex péesilo’ob péekbal ma’ jach u ch’aik u tuukul Relativoi’.

Le péeksil ka’a péepsilo’ utia’al u chúukbesik le tuukulo’, le beetike’,je’e ba’axak péeksil je’el u páajtal ts’aike’. Ba’le’ ma’ tu bisik súutukil, mix máax meentik, tumeen ku múul meyaj yéetel le yáaxo’.

E’esajilo’ob ti’ Ba’ax tia’al (De propósito).




b) Bix (De manera).- Te’ tukuula’ laylie’ ka’ap’éel péeksil ku mul meyaji’. Le yáax péeksilo’ wa verbo principal, u nooy, u chulu’ulil wa chuun le tuukulo’, ku taal ti’ péeksil péekbal, le ka’a jáatso’ yaan teene’ ku beeta’al yéetel u moots t’aanil, moots péeksil posicional, adverbio wa ula’ak’ jejeláas péeksiloób. Ma’ tech xan u bisik súutukil, mix máax meentik, tumeen ku múul meyaj yéetel le yáaxo’ chéen ba’ale’ k’a’abet u bisik jump’éel t’aan (il) tu paachil, leti’ sutik bix (de manera) u beeta’al.


E’esajilo’ob ti’ Bix (De manera) u beta’al










No hay comentarios.: